
Vyhnanci ohně:
Jeden den se smál nad narozeným hříbětem, další den seděl v zoufalství uprostřed spáleniště a díval se do mrtvých očí svých příbuzných. Všechno shořelo – lidé, domovy, vzpomínky. Dlouho trvalo, než vykonal pohřební obřady pro všechny padlé.
Když skončil poslední zpěv, přišla k němu žena. Žena jejíž věk si netroufal odhadovat. Její tvář nevypadala staře, ale mluvila o pradávných událostech tak, jako kdyby je sama zažila. Šaghtun kouzelnice.
“Vede mě sen o bílém jelenovi – na tvé tváři vidím otisk jeho kopyt. Dávám ti jméno Hanyewi Sápa – Ten který ztratil všechno, ale vydá se na dalekou cestu, aby získal mnohem víc. Stejně jako měsíc, který projde černou prázdnotou, aby později zazářil bílým světlem. Ty nás sjednotíš a povedeš! Lakoty i ostatní kmeny původních obyvatel. Jako jeden Velký kmen znovu povstaneme a ty nás povedeš!”
Hanyewi dal dohromady každého příslušníka kmene, který ohnivou tragédii přežil, a opět odvedl kmen do vyhnanství v Pustině. Při svém putování na západ potkávali další přeživší. Jedni přišli z jiných kmenů, jiní byli zapomenutí Lakotové, kteří ztratili svou komunitu, ale ne svou víru. Pomalu, tábořiště po tábořišti, vznikala nová společnost. Společnost hledající nový domov. Místo, kde budou konečně moci žít bez dětinského útlaku bílého muže.
Jejich putování je dovedlo až do Oregonu. Hanyewi věří, že se mu zde podaří sjednotit všechny pod jeden Velký kmen. Ale jen přijít nestačí. Společnost ví, že před ní stojí ještě mnoho práce. Šílenství bílého muže, které vrátilo na svět pohrobky žárlivosti Ukté, stále není odčiněno. Válečníci budou muset zabít ještě mnoho nestvůr, než Země opět obživne.
Herní motivace:
Společnost Šedého orla přišla do Oregonu, aby nechala minulost za sebou – křivdy, zrady a spáleniště, která po sobě zanechali bílí muži. Jak už to ostatně bývá. Nejen Hanyewi by mohl vyprávět… Po dlouhé cestě pustinou, kde potkávali víc mutantů než lidí, si kmen přeje odpočinout. Utábořit se. Znovu nabrat sílu. A kdo ví – třeba to bude právě Oregon, kde znovu zakoření a pozvednou indiánský národ ke slávě.
Ale ne všechno může být hned. Ještě zbývá úkol, který nelze odložit. Stačí se zaposlouchat do příběhů Šaghtun – z dob, kdy lidé žili v podzemí a země byla plná krvelačných příšer. Tehdy proti nim bojoval Wakíýa, Hromový pták. Zabil je všechny. Zůstaly po nich jen kamenné kosti rozeseté po krajině.
Jenže teď se zlo vrátilo. Šílený bílý náčelník znovu probudil tyto bytosti temnou magií a přivedl na svět i nové. On už je mrtvý. Ale příšery zůstaly. A dál zabíjejí.
Bude třeba mnoho bojovníků. Odvážných. Silných. Těch, kteří se postaví této hrozbě a – stejně jako kdysi Wakíýa – všechny je zničí. Až pak se země znovu nadechne. A bude opět domovem pro rostliny, zvířata i lidi. Lakotové v tomto boji stojí v první řadě. A Wakíýa nad nimi drží ochrannou ruku.
Vedení frakce:
Společnost Šedého orla je volným, ale soudržným kmenovým svazkem, vedeným náčelníkem Hanyewim Sápou, který je hlavou kmene a drží směr společné cesty. Pro rady a duchovní vedení se členové kmene obracejí na kouzelnici Šaghtun.
V rámci Rady kolem ohně může promluvit každý – jeho hlas bude vyslyšen, bez ohledu na postavení. Neznamená to však, že vládne chaos. Každý má právo jednat sám za sebe, ale také nese odpovědnost za své činy – a kmen nikdy nezapomíná.
Ne všichni členové Společenství jsou původními indiány. Přijat může být i běloch, pokud ctí indiánské tradice a skutečně přijme způsob života kmene.
Náčelník: Hanyewin Sápa
Kouzelnice: Šaghtun
Vizuál:
Členové kmene rádi kombinují bělošské a tradiční indiánské prvky. Jejich oděv je často zdoben třásněmi, našitými korálky, ptačími pery, kostmi. Říká se, že každý takový namalovaný motiv, našitý korálek, pírko.. má svůj význam a vypráví o nositeli příběh. Pokud ho dokážete číst. Nebo se nebojíte zeptat. Další nepřehlédnutelným znamením je warpaint.